DHA – dokosahexaenová kyselina
EPA – eikosapentaenová kyselina
ALA – alfa-linolenová kyselina
DHA, EPA i ALA jsou důležité zejména pro řízení a souhru životních procesů v organismu, správnou funkci buněčných stěn, nervů, oka, imunity a srdečně-cévního systému. Hrají významnou roli v procesu zapamatovávání. Zejména v dětství jsou potřebné pro správný mentální vývoj. Mají rovněž příznivý účinek na zmírňování některých depresivních poruch.
DHA – je jednou ze složek rybího oleje. Vhodným zdrojem je tedy olej nebo i samotné ryby. V době kojení pokryje obvykle potřebu DHA u dítěte dostatečně mateřské mléko.
ALA – najdeme ji už v mateřském mléce. Je hojně zastoupena např. ve lněném, řepkovém a sojovém oleji, v dýňových semínkách. Dalším vhodným zdrojem jsou ryby (losos, makrela a jiné).
Ryby jsou důležitým zdrojem omega-3 mastných kyselin, které mají významný vliv na naše zdraví. Doporučuje se konzumovat ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny dvakrát týdně. I když jen některé druhy ryb obsahují velké množství omega-3 kyseliny, pravidelná konzumace všech druhů ryb dodává tělu významné množství těchto mastných kyselin.
Obecně platí, že tučné druhy ryb, jako je losos, sardinka, tuňák sleď, makrela a pstruh, obsahují přibližně 1,0 – 1,8 g omega-3 mastných kyselin ve 100 g vařeného masa, v ostatních druzích ryb, v mušlích a korýších, je obsah nižší, kolem 0,5 g na 100 g.
Ryby obsahují rovněž mnoho minerálních látek (železo, zinek, jod) a konzervované ryby s měkkými poživatelnými kostmi i mnoho vápníku.
Pro lidi, kteří jsou vegetariáni či vegani se doporučuje příjem např. mikrořas (například ve formě želatinových kapslí), které jsou výborným zdrojem dlouhých řetězců omega-3 mastných kyselin.
Nedostatek esenciálních nenasycených mastných kyselin v organismu se může navenek odrazit zhoršenou kvalitou pokožky, nehtů a vlasů. Může dojít i ke snížení obranyschopnosti organismu, nervovým poruchám, špatnému vidění a zhoršení paměťových schopností. Uvedené příznaky mohou být však vyvolány i nedostatkem jiných důležitých látek či probíhajících nemocí. V případě vážnějších zdravotních problémů doporučuji zajít k lékaři.
EPA – Vhodná denní dávka pro dospělého je u rybího oleje 5 gramů. U samotné EPA okolo čtvrt gramu. Obvyklá je kombinace EPA s kyselinou dokosahexaenovou (DHA).
DHA – U samotné DHA okolo půl gramu.
ALA – Děti v průběhu kojení mívají dostatek ALA v organismu, pokud jí matka stravu obsahující přiměřené množství této látky. U dospělých je vhodné denně přijmout okolo 2 gramů kyseliny alfa-linolenové.
Pokud člověk zařadí do svého jídelníčku ryby, může pokrýt požadovaný denní příjem z přirozených zdrojů.
Podle studií se prokázalo, že omega-3 mastné kyseliny s dlouhým řetězcem působí pozitivně na zvýšenou hladinu cholesterolu, srdeční onemocnění a vysoký krevní tlak. Působí pozitivně na kvalitu cév. Což je velmi důležité, aby nezačal vznikat aterosklerotický proces a s ním následující potíže. Snižují tak významně riziko vzniku infarktu myokardu či jeho opakování.
Při autoimunitní onemocněních (revmatoidní artritida, lupus, roztroušená sklerosa apod.), rakovině a i při alergických onemocněních dokáží tyto kyseliny příznivě ovlivnit jejich průběh.
I pro ženy s premenstruačním syndromem či ženy v klimakteriu mají polynenasycené mastné kyseliny pozitivní význam. Svým zásahem do regulačních hormonálních systémů organismu pomoci tlumit nepříjemné obtíže.
A v období zvýšených nároků na organismus napomáhají kyseliny svými tonizujícími účinky k udržení zdraví. Tudíž se uplatní především u duševně i fyzicky pracujících, těhotných a kojících žen, dospívajících, ale i starších osob.
Omega-3 mastné kyseliny jsou významně zastoupeny v nervových tkáních, proto jejich dostatek pomáhá uchovat mozek a nervy v optimálním stavu.
Košík je prázdný.
